Co je terapie červeným světlem?

Terapie červeným světlem znamená, že se určité části těla vystaví červenému světlu.

Světlo pronikne do pokožky a to má za následek lepší regeneraci, kvalitnější pokožku, vlasy a mnoho dalších.

Žena ozářená červeným světlem Žena ozářená červeným světlem

A jak to funguje?

Červené světlo proniká do pokožky a působí na buňky. To podporuje jejich přirozené fungování a tvorbu energie.

Tím se v těle spouští několik různých procesů.

A jak to funguje?

Mezi hlavní procesy patří

Za prvé podporuje energii v buňkách. Červené světlo působí na mitochondrie, které si můžeme představit jako elektrárny uvnitř buněk. Ty pomáhají buňkám vytvářet energii a lépe fungovat.

Za druhé pomáhá snižovat zánět.

Za třetí pomáhá snižovat oxidační stres. To je stav, kdy jsou buňky přetížené a hůř se regenerují.

A za čtvrté zlepšuje krevní oběh a průtok krve.

Vlnové délky

Panel vyzařuje světlo o různých vlnových délkách. To znamená, že svítí několika druhy světla.

Červené světlo má vlnovou délku přibližně 600 až 700 nm.

Za touto oblastí už se nachází infračervené světlo.

Infračervené světlo není viditelné a působí hlouběji, zatímco červené světlo vidět je a působí víc povrchně.

Co dělají vlnové délky?

630 nm

Povrchová péče

Proniká do vrchních vrstev pokožky. Podporuje tvorbu kolagenu, jemných linek a regenerace pleti.
660 nm

Obnova pleti

Působí o něco hlouběji než 630 nm. Podporuje obnovu pokožky, hojení, prokrvení a přirozenou tvorbu kolagenu.
810 nm

Hloubková regenerace

Proniká hlouběji do tkání. Využívá se pro regeneraci, svaly, výkon a hlubší buněčnou obnovu.
830 nm

Regenerace po zátěži

Působí v hlubších vrstvách tkání. Spojuje se s regenerací po zátěži, podporou hojení, kloubů a obnovou tkání.
850 nm

Nejhlubší působení

Proniká nejhlouběji z těchto vlnových délek. Hodí se pro svaly, klouby, regeneraci, zánět a hlubší působení v těle.

Kde působí a jak dlouho používat

Červené světlo působí pouze na místo, kam přímo míří, proto jej zaměřte na konkrétní část těla.

Doporučená doba použití je obvykle 5 až 20 minut, přibližně 3–4× týdně. Delší svícení nemusí znamenat lepší výsledky.

Většina studií ukazuje, že výsledky se objevují postupně a mohou trvat týdny, někdy i měsíce. Proto je důležité světlo používat pravidelně.

Bealance

Existují pro red light terapii důkazy?

Ano. Účinky terapie červeným a blízkým infračerveným světlem potvrzuje řada klinických studií.

Pleť a pokožka

Nejvíce studii je u pleti.

Světlo podporuje tvorbu kolagenu, zlepšuje texturu, hladkost a pevnost pleti a zmírňuje jemné vrásky.

Vlasy

Studie také ukazují, že červené světlo podporuje činnost vlasových folikulů, růst vlasů a jejich hustotu. Pomáhá tak udržovat vlasy silnější a zdravější.

Regenerace po cvičení

Červené a blízké infračervené světlo podporuje regeneraci svalů, pomáhá zmírnit svalovou únavu a bolest po cvičení a obnovit svalový výkon.

Hojení ran

Další oblast, jsou rány.

Červené a blízké infračervené světlo podporuje přirozenou obnovu tkáně, prokrvení a zklidnění místního zánětu. Nejvíce se zkoumá u chronických a obtížně se hojících ran.

Artritida a bolest kloubů

Ve studiích u artrózy kolene červené a blízké infračervené světlo zmírňovalo bolest a zlepšovalo pohyblivost a funkci kloubu.

studie

Randomizovaná studie z roku 2023 popsala po 10 sezeních s červeným světlem 660 nm výrazné snížení objemu vrásek kolem očí. [1]

Kontrolovaná klinická studie u 136 dobrovolníků ukázala, že červené a blízké infračervené světlo může podpořit zlepšení vzhledu pokožky, snížení její drsnosti a zvýšení hustoty kolagenu v kůži.[2]

Studie publikovaná v roce 2021 zkoumala účinek kombinace červeného a blízkého infračerveného světla na lidskou kůži v laboratorních podmínkách. Výsledky ukázaly stimulaci tvorby kolagenu a elastinu, tedy látek důležitých pro pevnost, pružnost a mladistvý vzhled pokožky.[3]

Klinická studie z roku 2023 sledovala používání LED červeného světla 630 nm po dobu 3 měsíců. Výzkumníci zaznamenali postupné zlepšení kvality pleti, včetně oblasti vrásek, pevnosti, elasticity a hladkosti pokožky. [4]

[1] Mota et al., 2023, PubMed.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36780572/

[2] Wunsch & Matuschka, 2014, PubMed.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24286286/

[3] Li et al., 2021, PubMed.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33594706/

[4] Couturaud et al., 2023, PubMed.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37522497/